Favorite songs of mine from Ireland, Scotland, … and Japan

気がついたらアイルランドとスコットランドの曲にはまっていた日本人が気が向いたときに歌詞と訳を載せています

TITLE: Only A Hobo(オンリー・ア・ホーボー)
AUTHOR: Bob Dylan(ボブ・ディラン)
PERFORMER: Bob Dylan(ボブ・ディラン)


新宿西口を歩いていると、さまざまなホームレスがいます。話しかけてみようとも、手助けしてあげようとも、何も思わずいつもの風景が過ぎてゆきます。

こんなにも考えられるボブ・ディラン(Bob Dylan: 1941-)は、優しい人なんだなあと感心しきりです。何も、3日後までにホームレスの歌を書いて出せって出版社の人に命令されたわけでもないはずです。

この曲が聴きたいがために、当時おそらく5000円以上出して御茶ノ水のどこかの中古レコード屋で買ったブートレグのLPで聴いてかなりの年月が経ちました。私の頭の中は何ら変わっていません。


As I was out walking on a corner one day
I spied an old hobo in a doorway he lay
His face was all grounded in the cold sidewalk floor
And I guess he’d been there for the whole night or more

Only a hobo, but one more is gone
Leavin’ nobody to sing his sad song
Leavin’ nobody to carry him home
Only a hobo, but one more is gone

A blanket of newspaper covered his head
As the curb was his pillow, the street was his bed
One look at his face showed the hard road he’d come
And a fistful of coins showed the money he bummed

Only a hobo, but one more is gone
Leavin’ nobody to sing his sad song
Leavin’ nobody to carry him home
Only a hobo, but one more is gone

Does it take much of a man to see his whole life go down
To look up on the world from a hole in the ground
To wait for your future like a horse that’s gone lame
To lie in the gutter and die with no name

He was only a hobo, but one more is gone
Leavin’ nobody to sing his sad song
Leavin’ nobody to carry him home
He was only a hobo, but one more is gone


ある日曲がり角にさしかかると
入口に倒れる年寄りの浮浪者を発見
冷たい歩道に顔を突っ伏して
一晩以上ずっとこのままだったんだろう

たかが浮浪者、されどまた一人
悲しみの歌は誰にも歌われず
終の棲家には戻されもせず
たかが浮浪者、されどまた一人

毛布代わりの新聞紙が顔を覆い
歩道の段差を枕にして道路で寝る
一目で分かるこれまでのつらい道のり
掌の硬貨はだんなさまの恵みの品

たかが浮浪者、されどまた一人
悲しみの歌は誰にも歌われず
終の棲家には戻されもせず
たかが浮浪者、されどまた一人

一人前じゃなきゃ人生の幕引きを見られないのか
地面の穴から顔を出して世間がのぞけないのか
びっこになった馬のようにこの先を待てないのか
ドブに落ちて人知れず死んでいけないのか

たかが浮浪者、されどまた一人
悲しみの歌は誰にも歌われず
終の棲家には戻されもせず
たかが浮浪者、されどまた一人


◆ ボブ・ディラン

◆ ロッド・スチュワート


Comments

コメントを残す

メールアドレスが公開されることはありません。 が付いている欄は必須項目です